Prihlásenie
Na používanie e-shopu musíte mať povolený JavaScript!
Sociální a antisociální pudy v člověku
Antroposofie do kapsy
Rudolf Steiner
Človek je bytosťou nielen sociálnou, ale aj antisociálnou. Antisociálnosť súvisí s ľudským myslením a je spojená so súčasnou epochou. K jej prekonaniu je nutná sloboda myslenia a duchovná veda. Sociálnosť je potrebné vedome rozvíjať. Knižka obsahuje k tomu dve dôležité cvičenia. Vedomé utváranie sociálnych impulzov je cestou nasledovania Krista. Dve prednášky obsiahnuté v tejto knižke sú súčasťou súhrnných spisov GA 186.
Vydavateľstvo: Franesa
Typ produktu: brožovaná väzba
Prednášky Rudolfa Steinera publikované v tejto knižke majú istú súvislosť s dobovými dianím, v ktorom vznikli - téma socializmu a sociálnej politiky bola začiatkom 20. storočia v Európe novou a lákavou. Steiner upriamoval pozornosť na to, že sociálne aspekty v riadení krajiny aj v medziľudských vzťahoch je potrebné najprv dôkladne preskúmať prostredníctvom duchovnej vedy, tvoriť si o nich obraznú predstavu a jasný úsudok, kým dospejú k realizácií. Ani storočná vzdialenosť medzi prvým publikovaním týchto prednášok a dneškom im neubrala nič na aktuálnosti a naliehavosti pre hľadanie lepších riešení v živote spoločnosti a národov.
"S ohledem na chtění, které se odehrává od člověka k člověku, se nám zvlášť nápadně a paradoxně ukazuje, jak složitou bytostí je člověk. Víte už, že s ohledem na chtění od člověka k člověku nehrají roli jen sympatie a antipatie - ty hrají roli tam, kde jsme cítícími bytostmi, - nýbrž zde hrají zcela zvláštní roli náklonnosť a odpor, které přecházejí do akce, tedy sympatie a antipatie v akci, ve svém vyjádření, projevení. Člověk se chová k druhému člověku tak, jak mu to ukládá jeho specifická sympatie k němu, specifický stupeň lásky, jenž mu nese vstříc. Pozoruhodnou roli zde hraje podvědomá inspirace....
...Neboť láska, o níž si člověk myslí, že ji cítí k druhému - pozorujeme-li, jak lidé skutečně žijí - není většinou ničím jiným než sebeláskou. Člověk si myslí, že miluje druhého, ve skutečnosti však ve své lásce miluje jen sám sebe. Vidíte zde pramen antisociální povahy, který je navíc ješte zdrojem strašlivého sebeklamu. MUžeme se totiž domnívat, že s druhým člověkem vycházíme s překypující láskou, ovšem ve skutečnosti nemilujeme tohoto člověka, ale milujeme své spojení s ním ve své duši.... Člověk miluje veskrze sám sebe, když ve styku s druhými pěstuje tuto sebelásku."
Člověk jako sociální a antisociální bytost, Dornach, 6. prosince 1918
Rozvíjení sociálních pudů v epoše duše vědomé, Bern, 12. prosince 1918
Zhrnutie/Poznámky
Tagy: duchovné školenie, duša, Ja-človeka ,spiritualita Mohlo by sa Vám páčiť:
Do kategórie Antropozofia